|
Kulturní zařízení města Roudnice nad Labem a Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem uvedou v neděli 27.11. 2011 v 18oo v kostele Narození Panny Marie ADVENTNÍ KONCERT Barokní Duchovní Muziky VESPERAE „In Stylo Luxuriante“ Aneb „Mariánské“ NEŠPORY „v přepychovém slohu“ c. 1650 esperae (z latinského vesper = večer, italsky Vespro, česky Nešpory) jsou v tradici římskokatolické církve večerní modlitbou breviáře, tedy jakýmsi pravidelným „modlitebním zastavením“ na konci celého dne, sestávající především ze čtení nebo zpívání vybraných žalmů. Navíc jsou přidány Hymnus (tedy strofická píseň k určitému světci nebo svátku), novozákonní kantikum Magnificat, případně některá mariánská antifona. Podle toho kterého svátku je každý z žalmů uveden svou vlastní krátkou antifonou, která se v chorální praxi opakuje i po žalmu, ale od 16. století se ustálil zvyk nahradit toto opakování „figurálním“ zpracováním („figura“ = hudebně-řečnické ztvárnění slov), tedy hudbou umělou, či varhanní mezihrou. Nešpory tak v sobě spojily od doby „baroka“ hned dvě funkce: bohoslužbu s koncertem. Naši předkové totiž neznali pojem a žánr naší „vážné hudby“, neměli možnost slyšet nic jiného, než hudbu v kostele, hospodě nebo na tržišti, nebo si zkrátka sami pro sebe zahrát a zazpívat... Každodenní jednoduché, krásné a vznešené, ale přece jen jednotvárné chorální zpívání bylo tak zpestřeno, nešpory sloužily jak meditaci Ducha, tak potěše ucha... V Evropě 17. století kraloval italský, benátský komposiční styl, tedy i v důležitém městě Jindřichově Hradci. Adamu Michnovi z Ottradovic tento styl nebyl cizí, sám se s ním báječně vyrovnal ve své sbírce „Officium Vespertinum z roku 1648. Dnes porovnáme Michnovu muziku s okolní. Michael Pospíšil Muzika Pánu od Pánů: Claudio Monteverde, Giovanni Antonio Rigatti, Gian Pierluigi da Palestrina, Adam Michna z Ottradovic, etc. zpívají a na dobové nástroje hrají žáci a hosté Letní Hudební Dílny v Jindřichově Hradci, soubor :II:RITORNELLO:II: vede Michael Pospíšil 
|
