Délka výletu: 2, 9 km

Mapa výletu:

Z hornolužického Budyšína a Lobavy vycházela Česká stezka směrem na Českou Kamenici, potom po Ploučnici na Českou Lípu a dále vedla na Úštěk a Litoměřice. Její odbočka od České Kamenice na Roudnici poklesla značně na významu poničením roudnického kamenného labského mostu Švédy v r. 1634. Tato Česká stezka se opačným směrem z Prahy nazývala Lužická cesta a na ní zaměříme svou pozornost. Procházela od Prahy na sever Čech a do Budyšínska/ Horní Lužice/. Její trasa vedla přes Únětice, Tursko k Velvarům, kde z ní odbočovala cesta Chlumecká/ na Budyni n. O., Lovosice a Ústí k Nakléřovskému průsmyku a do Saska/, kdežto vlastní Lužická cesta pokračovala na Sazenou, Vražkov, Roudnici a přes kamenný roudnický most přes Labe na Vetlou, Hošťku, Blíževedly, Českou Kamenici a pak do Žitavska a do Lužice. Dílčím úsekům této Lužické cesty u Roudnice se říkalo cesta Vražkovská a cesta Vetelská.

Obr. 1 Zachovalá část Lužické cesty před Vetlou

Začátek naší cesty je na roudnickém mostě, který autem přejedeme ve směru modré turistické značky, pokračujeme směrem na obec Kyškovice. Odbočením vpravo na obec Kyškovice se přechodně vzdálíme od modré turistické značky, která pokračuje přes Vědomice/ děti by celou značenou trasu neušly/. Cestu si zkrátíme tak, že projedeme po hlavní silnici obec Kyškovice, za označením obce zahneme první odbočkou vlevo, hned první odbočkou znovu vlevo a poté vpravo, nyní zaparkujeme u drátěného plotu bývalého kravína uprostřed borového lesa. Vystoupíme a vydáme se po znovunalezené modré značce do lesa, přesně kopírujíc starodávnou Lužickou cestu. Míjíme lesní školku a z první vyhlídky na kraji mýtiny obdivujeme bájemi opředený Říp. Poté jdeme po lesní cestě a můžeme si představit středověkou řadu vozů, které tudy směřovaly do Lužice s nákladem soli, látek nebo dokonce zlata. Na kraji lesa je několik mysliveckých posedů a pokud máme štěstí přeběhne nám po cestě třeba i několik srnek nebo zajíců najednou.

Obr. 2 Srnky můžeme zahlédnout cestou několikrát.

Po východu z lesa se nám otevře jedinečný pohled na České středohoří a blízký vinohrad na vrchu Sovice.

Obr. 3 Výhled na vrch Sovice od zahrádek nad Vetlou

Z těchto vinic pochází většina z velmi kvalitních roudnických zámeckých vín, která zvláště v bílých odrůdách snesou srovnání s nejlepšími moravskými víny. Nejtypičtějším zástupcem zde rostoucí vinné révy je Sylvánské zelené.

Obr. 4 Nejtypičtější zdejší odrůda vinné révy Sylvánské zelené přeměněná v lahodné bílé víno

V Podřipském muzeu v Roudnici nad Labem je jedna expozice věnovaná historii vinařství na Podřipsku a můžeme ji navštívit při zpáteční cestě/ denně 10:00- 12:00 a 12:30- 16:00 hod, pondělí zavírací den/.Pomalu klesáme k prvním domům obce Vetlá a po turistické značce pokračujeme na náves ke kostelu. Zde naše cesta končí, a proto vyšleme nejsilnějšího člena výpravy zpět pro auto, kterým vyjede zpět na hlavní silnici a vyzvedne nás na návsi. Mezitím se občerstvíme třeba v restauraci v budově bývalé fary. Pokud ještě nejsme unaveni, pokračujeme předchozím výletem č. 6 pěšky k vrchu Sovice.