|
Mapa výletu: Mapa výletu:  Délka výletu: 100- 3 000 m
V okolí Roudnice nad Labem se střetly s malým oddílem Čechů a jejich vůdce Becha zabily. Odtud souvislost s tímto staročeským jménem. První písemná zpráva o Bechlíně pochází z roku 1295, ale z archeologických nálezů je jisté, že obec existovala mnohem dříve a patří k nejstarším na Podřipsku. Např. v roce 2005 byly při kopání plynovodu na jižní straně obce/ nad vilou Augusta Švagrovského/ objeveny fragmenty keramiky z mladší doby bronzové. Tyto a další archeologické nálezy jsou uloženy v Podřipském muzeu Karla Rozuma v Roudnici nad Labem, které jsme navštívili v našem prvním výletu. Vystoupíme z auta a přejdeme před nejstarší 2 stavby obce přímo vedle obecního úřadu stojící kostel sv. Václava a zvonice,
Obr. 1- náves s kostelem sv. Václava a zvonicí
jejíž základy pocházejí z 12. století. Výstavba kostela začala v první polovině 14. století. Již v roce 1352 je zdejší kostel připomínán jako farní. Presbysterium bylo vybudováno ve slohu gotickém, koncem 14. a začátkem 15. století k němu byla přistavěna chrámová loď. V 17. stol. celý objekt vyhořel a při opravě byl přestaven do nynější podoby pozdně barokního slohu. Další významnou pamětihodností obce je pseudorenesanční vila Augusta Švagrovského
Obr. 2- vila Augusta Švagrovského nedaleko návsi
s hrázděným patrem, postavená ve švýcarském slohu na místě, kde kdysi býval manský statek Pavla Linka. Vila se nachází jen pár metrů od obecního úřadu na pravé straně silnice vedoucí na Horní Počaply a včetně kdysi výstavní zahrady s mnoha altány je veřejnosti nepřístupná. Přesto se přes plot můžeme podívat a obdivovat ducha místa, kde pobývalo několik velikánů naší historie. Vila byla zbudována v letech 1874 - 1875 místo původního přízemního stavení s doškovou střechou architektem Janem Zeyerem, manželem jedné ze tří dcer Švagrovských, bratrem básníka Julia Zeyera. Zde často pobýval na pozvání svého přítele Augusta Švagrovského a jeho sestry Růženy, později provdané Fričové, spisovatel Jan Neruda. Trávil tu často i několik týdnů a čas věnoval nejen odpočinku, ale i práci - psal zde fejetony, vznikla tu celá básnická sbírka „Písně kosmické“. Z vděčnosti věnoval Jan Neruda rukopis této sbírky z roku 1878 při svých 50. narozeninách Podřipsku. Tím naší návštěvu Bechlína ukončíme a cestou k autu si ještě jednou si připomeňme několikrát zmiňovaného ducha místa v jednom z epigramů Jana Nerudy: Řip Řip miluji. Je v řeči své tak přímý, jak ovšem každý heros dokonalý. Vždy, kdykoli jsme tu vedle sebe stáli, Mně řekl: „ Tuž se, jsi mi ještě malý!“
… po tomto kulturním zážitku a pro mnohé turisty možná překvapení se můžeme vydat přímo do lesa. Autem se vydáme směrem na Horní Počaply a před hřbitovem za obcí Bechlín zahneme vlevo a polní cestou dojedeme k zdálky viditelnému lesu. Před lesem odstavíme auto a dle vlastní rozvahy se věnujeme např. houbaření.
Obr. 3- bechlínský a počápelský hřib hnědý, známý jako podborovák
Pokud máte dojem, že je toto místo již vyzrazené, pokračujte autem dále za hřbitov na Horní Počaply a zastavte na některé z desítek lesních cest odbočujících z této hlavní silnice- lesy jsou to opravdu slunné a přehledné i pro malé děti.
|
