Vlastivědný spolek Říp, o.s.

Mánesova 1516

41301 Roudnice nad Labem

Podvýbor pro přípravu návrhů na propůjčení nebo udělení státních vyznamenání

Sněmovní ulice 4

11826 Praha 1

Věc: Návrh na udělení státního vyznamenání

Navrhovaný: Karel Jeřábek/ 1899- 1950/, archivář

Navrhovatel: Vlastivědný spolek Říp, o.s.

Mánesova 1516

41301 Roudnice nad Labem

Životopis navrženého:

Karel Jeřábek se narodil 26. 10. 1899 v Roudnici nad Labem, vyrůstal v rodině správce majetku rodiny Lobkowiczů v Roudnici nad Labem jako jediný syn.

Maturoval několik měsíců po vzniku Československé republiky na gymnáziu v Roudnici nad Labem.

Začal studovat Obchodní akademii, ale již po roce studoval Státní archivní školu.

Zprvu působil jako pomocník v českém zemském archivu.

Od roku 1923- 28 pracoval ve Státním archivu zemědělském.

V roce 1928 se stal rodinným archivářem rodiny Lobkowiczů.

V roce 1942 byl archiv rodiny Lobkowiczů zabaven nacisty a Karel Jeřábek ho následoval do Českého zemského archivu, kde byl přechodně uložen během okupace.

V roce 1946 se archiv vrátil na roudnický zámek.

Dne 1. listopadu 1946 byl Karel Jeřábek znovu zaměstnán jako archivář rodiny Lobkowiczů.

Dne 8. prosince 1948 přešel Karel Jeřábek do pracovního poměru ve Státním archivu zemědělském v Praze, jehož součástí se po únorovém převratu stal dosavadní Lobkowiczký archiv roudnický, který byl i nadále umístěn v Roudnici nad Labem.

V roce 1950 nabídlo tehdejší vedení města Roudnice nad Labem zámek armádě.

Dne 8. 9. 1950 byl vydán příkaz československé armády vyklidit okamžitě roudnický zámek včetně archivu, na vyklízení se od 11. 9. 2009 podíleli vojáci československé armády.

Dne 21. 9. 1950 bylo pod západním/ pernštejnským/ schodištěm roudnického zámku nalezeno mrtvé tělo archiváře Karla Jeřábka. Zda se jednalo o vraždu nebo sebevraždu se nepodařilo, stejně jako v případě bývalého ministra zahraničí Jana Masaryka, nikdy zjistit.

Odůvodnění:

Příloha č. 1: Projev představitele Jednoty severočeské z Duchcova Pavla Koukala na pietním aktu k poctě archiváře Karla Jeřábka 21. 9. 1995 na roudnickém hřbitově.

/ Vlastivědný sborník Podřipsko 1995/

Příloha č. 2: Roudnický archivář Karel Jeřábek/ Vlastivědný sborník Podřipsko 1994- autor PhDr. Quido Kastner/

Příloha č. 3: Pamětní deska Karla Jeřábka v roudnickém zámku/ instalována za laskavého svolení majitelů zámku pánů Martina a Williama Lobkowicze dne 22. 5. 2008/

Příloha č. 4: Každoroční pietní akt u hrobu archiváře Karla Jeřábka na roudnickém hřbitově/ 2008/

V roce 1968 mělo být Karlu Jeřábkovi uděleno vysoké státní vyznamenání in memoriam. V červenci roku 1968 byl pověřen PhDr. Quido Kastner, aby na tento záměr připravil dvě pozůstalé členky Jeřábkovy rodiny- manželku a dceru. Obě měly z této zprávy velikou radost. Bohužel přišel srpen 1968 a v nastalém okupačním a normalizačním období k udělení posmrtného vyznamenání již nedošlo. Karel Jeřábek měl jedinou dceru Karlu a ta jako poslední pozůstalá z rodiny Karla Jeřábka podle údajů roudnické matriky zemřela bez potomků v roce 1987. Přesto se podařilo po listopadové revoluci v roce 1990 přejmenovat ulici Zdeňka Nejedlého V Roudnici nad Labem na ulici Karla Jeřábka a to na návrh Společnosti pro obnovení Podřipského muzea. Náš Vlastivědný spolek Říp, o.s. hrdě navazuje na tradici této společnosti a odvažuje se navrhnout osobu Karla Jeřábka na státní vyznamenání, i když archivář nemá již žádné potomky, kteří by případné vyznamenání mohli převzít.

Na závěr našeho návrhu/ pro připomenutí hrůzné totalitní atmosféry/ uvádím ještě doslovný zápis z posledního historického jednání Kuratoria Podřipského muzea Karla Rozuma a Městské galerie Augusta Švagrovského z 19. 9. 1950/ doslovný výpis pořídil PhDr. Quido Kastner/:

Schůze se již nekonala na zámku v prostorách Podřipského muzea, ale v bytě předsedy Kuratoria Antonína Kalouse. Kromě předsedy A. Kalouse byli přítomni ředitel školy Jaroslav Vydra, arch. Mojmír Sládek, profesor rudolf Láska z roudnického gymnázia, Jaroslav Petráček a kustos městských muzejních a galerijních sbírek Josef Čejka. Omluven byl zámecký archivář a bibliotékář Karel Jeřábek.

Pro závažnost textu citujme dále doslova:

„ Nato vyzval předsedající pan ředitel Antonín Kalous pana revidenta Josefa Čejku, aby jako kustos sbírek městské obrazárny a musea podal zprávu o tom, jak došlo k přestěhování našich/ = muzejních a galerijních- pozn. Q.K./ sbírek a k vyklizení všech 12 místností v lobkowiczkém zámku v Roudnici nad Labem pro účely československé armády.
Pan revident Čejka sděluje, že dne 8. 9. 1950 dostavil se k němu zástupce československé armády, nějaký plukovník, s dalším důstojníkem a oznámili mu, že lobkowiczký zámek přebírá pro své účely československá armáda a že tudíž jest nutno vykliditi všechny prostory, které v zámku dosud používá obrazárna a muzeum našeho města. Vyklizení, že musí se provést ihned. Proto pan kustod ještě téhož dne začal baliti sbírky a během 9.- 10. září podařilo se mu natolik připraviti sbírky k odvezení, že již 11. 9. 1950 byla za pomoci příslušníků československé armády přestěhována Městská galerie Augusta Švagrovského do kreslírny Horova gymnázia a 12. – 15. 9. 1950 byly vyklizeny muzejní sbírky.

Vyklizení provedli rovněž příslušníci československé armády. Sbírky byly rozmístěny takto:

V bývalé sokolovně na Rvačově: vitríny s numizmatickými sbírkami, kroje, cechovní památky, prázdné vitríny.

V kapli gymnázia: archeologie, cechovní korouhve, prapory.

V gymnáziu v pracovně prof. Horáka: plastiky.

V domě č.p. 19 na náměstí, v obecní knihovně: knihovna Budislava a Řipu.

V domě chudobince v Leninově třídě: obecní archiv/ gruntovní knihy a jiné/

Jak již výše zmíněno: v kreslírně Horova gymnázia: jsou uskladněny všechny obrazy Švagrovského galerie/ Slavíčkovy a ostatní/.

Toto umístění našich sbírtek jest podle zástupců MNV dočasné a definitivně se mají přiděliti pro ně 3 místnosti v Horově gymnáziu.

Muzejní sbírky byly přestěhovány pod dozorem pana profesora Jaroslava Dobra a sbírky Městské galerie Augusta Švagrovksého pod dozorem pana revidenta Josefa Čejky.

Pan ředitel Kalous poděkoval panu revidentovi Čejkovi za jeho zprávu i za jeho nevšední ochotu prokázanou při přestěhování našich sbírek a prohlásil, že oficielně naše Kuratorium nebylo žádným způsobem vyrozuměno o nutnosti vykliditi zámecké místnosti a že přestěhování sbírek a vyklizení místností stalo se tak, jak referoval pan revident Čejka.

Pan ředitel Jaroslav Vydra doporučil požádat MNV, aby za účelem definitivního umístění muzea a obrazárny dokončil úpravu domu č.p. 19 na náměstí a nechal přistavěti druhé patro, v němž by byly jak muzejní sbírky, tak i obrazárna umístěny.

Pan arch. Mojmír Sládek naproti tomu doporučuje zapůsobiti na příslušné veřejné činitele, aby se postavila v některém z našich parků/ sad Koněvův nebo lépe v parku u rozhledny/ z tvárnic vlastní budova pro naše sbírky o jednom patře, v níž by byl i propočet nákladu. Sám se nabízí zapůsobiti na příslušné členy MNV.

Usneseno bylo dle návrhu pana arch. Sládka vypracovati příslušné memorandum pro MNV.

Usneseno bylo kooptovati za člena výboru pana revidenta Josefa Čejku.

Zapsal Jar. Petráček vl.r.

… nic z těchto plánů již nebylo uskutečněno, pan archivář Karel Jeřábek sledoval ještě 2 dny po tomto posledním zasedání Kuratoria nakládání zámeckého archivu na nákladní automobily československé armády. Říká se, že sochy byly spouštěny na provazech uvázaných kolem krku, pokyny pro vojáky byly psány na pergameny z doby vlády Jiřího z Poděbrad, archiválie byly „tříděny“ vidlemi…

Karel Jeřábek tragicky umírá v ranních hodinách 21. 9. 1950 v roudnickém zámku po pádu z výše asi 20 metrů na dno schodišťové šachty. Zda se jednalo o vraždu nebo sebevraždu nebylo nikdy vyšetřeno. Myslíme si, že oběti totality by se měly připomínat.

Za Vlastivědný spolek Říp, o.s. návrh sepsal MUDr. Ondřej Krajník