Počet obyvatel: 551
GPS lokalizace: 50° 23‘ 32.386“ N, 14° 20‘ 31.599“ E
Nadmořská výška: 220 m n. m.

Stručná historie obce

Obec Libkovice získala svoje jméno patrně od jména zakladatele obce Ljubeka, jehož potomci se nazývali Ljubekovici a později Libkovici. Základ jména této podřipské obce nepochází zřejmě od „lípy“, i když název „Lipkovice“ nacházíme v některé starší literatuře – ten ovšem pochází z německého přepisu „Lipkowitz“.

Podle archeologických nálezů lze soudit, že oblast dnešní obce byla osídlena již v raných dobách; předpoklad vzniku obce spadá do 1. tisíciletí našeho letopočtu. První zmínka se objevuje již v roce 1186 v darovací listině knížete Bedřicha špitálnímu řádu sv. Jana Jeruzalémského. Další zmínky se pak objevují v polovině 14. století. Držení obce bylo často dělené až do roku 1627, kdy jej získala pro roudnické lobkowiczké panství Polyxena z Pernštejna. Patrimoniální správa tohoto rodu setrvala do roku 1850, kdy byla nahrazena správou státní.

1. Evangelický kostel z roku 1852 – 1855. Tato památka představuje první evangelický kostel v Čechách postavený s věží a zvony. Evangelický sbor byl založen v Libkovicích již v roce 1782.

2. Památkově chráněné domy na návsi obce.

3. Pomník věnovaný obětem 1. světové války. Tento obelisk z hnědého kamene byl odhalen v roce 1924. Současné ztvárnění pochází z roku 1984.

4. Bývalá sokolovna byla jako přízemní budova postavena v roce 1921. V současné době je v ní penzion Sokolovna a restaurace.

5. Památník obětem 2. světové války. Nápis na desce: ZA SKÝVU CHLEBA A SLOVO ÚTĚCHY POSKYTNUTÉ Z LIDSKÉHO SOUCITU SLOVANSKÉMU BRATRU – UPRCHLÉMU RUSKÉMU VÁLEČNÉMU ZAJATCI – BYLI NĚMECKÝMI UCHVATITELI 22. 3. 1944 POPRAVENI SEKYROU V PRAZE NA PANKRÁCI OBČANÉ Z LIBKOVIC.

6. Hasičská nádrž v místech bývalého obecního rybníka.

TIP spolku Říp

Libkovice – Jak se u nás říká (výňatky)

(autor Josef Krotil; uveřejněno ve Vlastivědném sborníku Podřipsko č. 6 a 7 v roce 1925)

…Jako všude i u nás v částech obce je pojmenování a na polích též. V obci jsou to Pod horou, Ve vořechu, na kopci, V lázních, Bejdlo, Klapé, Kozí rynk; na polích jsou to Nad hájkem, Provázková cesta, Průhon, Vlčí, Šibeňák, Krušina, Karkul atd. Některá podobná jména se vyskytují i v jiných obcích… Já zde uvedu několik vysvětlení názvů.

…BEJDLO. To místo se dříve nazývalo Vějidlo, vlastně Bílidlo. Jak staří pamětníci vyprávějí, říkali jejich rodiče, že se zde bílilo plátno. Je to stráň u rybníka a potoka; jistě za bělidlo staročeského domácího plátna se hodilo.…

…LUKA, LUKY. Nestor české archeologie Krolmus nalezl na sadě řečeném „luka“ staré pohřebiště pohanské. Několik kroků na západ nalezl pohanské obětiště, jemuž říkal lid Čertův sklep. Jménu „Luka, Luky“ nepochází od luk, ale od luků, kterých prý tu, jakož i šípů hojně nalezeno…

…BRTEV. Duté strom, obyčejně vyhnilé, které často bývaly příbytkem včel, nazývány byly „brty“ nebo „brti“. Od tohoto slova jest pojmenování „brtev“. Poněvadž Brtev jsou pole blízká obce, usuzuje se, že až k obci v těchto místech sahaly hluboké lesy s četnými „brtěmi“…

…ŠIBEŇÁK. Kopec vysoký 247 metrů je vyznačen na mapě s jménem „šibenice“. Bývala tam neboť to bylo popravčí místo pro obce Libkovice, snad i Kostomlaty, možno i Cítov. Nedaleko stával hrad Žalín…

…KARKUL. Slovo to mohlo by připomínati čepec – karkulku. Pověst vypráví o tom, že v místech těch stával kůl, k němuž kat odsouzence uvazoval. U kůlu stála kárka popravčího s jeho náčiním. Provinilec, hlavně kdo byl pokládán za kacíře, byl katem u kůlu vedle káry přivázán. Poněvadž tam stávala „kára i kůl“, nazýval lid místo to „karkul“.…

…DRÁBOVKA, NA VEJROVCE, ČERTOVA STRŽ. Na rozcestí, kde se říká Drábovka či Na vejcovce, stál bezkorunný strom. Byla tam „Výrovka“ či „Výrovna“ tj. místo, kde se na výra lákaly vrány. Na osamělý, suchý strom přivázali výra, na kterého dorážely vrány. Myslivec, který byl nedaleko schován, vrány střílel. Vše vzalo za své, jen ten kůl zůstal nejdéle trčeti k nebi, jako dráb u robotného lidu. Rostlo tam kapradí, o němž se tvrdí, že má zlatý květ, ale nikdo proň nemůže, protože okolo lítají výři a v nedaleké strži (rokli) hlídají čerti.