Vrbice Počet obyvatel: 208
GPS lokalizace: 50° 28‘ 59.508“ N, 14° 17‘ 12.003“ E
Nadmořská výška: 170 m n.m. Stručná historie obce Název obce Vrbice je nejpravděpodobněji odvozen z místa jejího založení – mezi vrbovím, ve vrbovém háji (na rozdíl od Vrbice – části obce Mšené-lázně). První písemné zmínky o obci pocházejí z roku 1319, kdy ves patřila pražskému biskupství a náležela k jeho roudnickému panství a biskup měl na zdejší tvrzi svého purkrabího. Tvrz zanikla v období husitských válek nebo těsně po nich, neboť již v letech 1470 – 1482 se již neuvádí. Samotná obec se v letech patrimoniální správy stala držením Minsterberků, města Litoměřic, jezuitů z Liběšic či, od roku 1838, rodu Lobkowiczů. V roce 1850 nahradila vrchnostenskou správu správa státní, trvající dodnes.  1. Kaple sv. Floriána pochází z roku 1802; vysvěcena byla o rok později. V nice nad hlavním vstupem je umístěna barokní socha Immaculaty (Panny Marie Neposkvrněné) z 18. století. Podle pověsti jel v roce 1782 císař Josef II. na obhlídku okolí terezínské pevnosti a zastavil se uhasit žízeň v místním hostinci. Byl samozřejmě přivítán občany vsi a vyslechl i jejich stížnosti na nedostatečné duchovní zaopatření zdejších sedláků. Zavolal si tedy rychtáře, aby si zde vystavěli novou kapli. Císař osobně zařídil jmenování faráře do vetelské fary u kostela sv. Jakuba Většího a občané pak dodrželi slib a vystavěli kapli, kterou roku 1803 zasvětili sv. Florianovi.  2. Budova č. p. 47 s pseudorenesančním průčelím, která dnes slouží jako obecní úřad pro místní části Vrbice, Vetlou a Mastířovice.  3. Dřevěné domy, pocházející z 18. a 19. století, jsou buď celodřevěné se zděnými podstávkami nebo mají alespoň srubové či hrázděné patro. Nejzachovalejší je dům č.p. 50 při výjezdu z Vrbice na Vetlou, který má dřevěný štít se „sluncovým“ motivem. Podobné roubenky jsou na Podřipsku vzácné.  4. Zděné domy typu (č. p. 17, 43 /hostinec/, 45 a 48) spolu s domy č. p. 5 a 52 jsou již většinou nově opravené. Z potoka Obrtky čerpaly vodu dva mlýny. První z nich, empírový na Záhorácké strouze za obcí, již nestojí. Druhý, dm č. p. 21, sice dosud stojí, ale již jen vzdáleně připomíná podobu zachycenou na dobových fotografiích.  5. Stará německá škola ve Vrbici byla postavená v roce 1877. I když ves byla od svého původu ryze česká, došlo, zejména po válce třicetileté, ke vmísení německého etnika.  6. Pískovcový podstavec božích muk u fotbalového hřiště je bez původního železného křížku, který se nedochoval. Je umístěn v místech bývalého morového hřbitova a snad je i připomínkou dřívějšího rozmezí třech okresů, které se zde stýkaly (Litoměřice, Roudnice n. L. a Dubá).  7. Železný kříž nacházející se na okraji obce poblíž bývalé škola a je výborným orientačním bodem. Vetlá Počet obyvatel: 183
GPS lokalizace: 50° 28‘ 18.122“ N, 14° 17‘ 21.149“ E
Nadmořská výška: 180 m n. m. Stručná historie obce Název obce lze odvodit od slova „tlieti, tlíti“, neboť zde byly mokřiny. Původní název zněl nejspíše Tleň a říkalo se zde „Ve Tleni“. Jiný názor uvádí, že jméno vzniklo od staroslovanského „vetla“ označující vrbu-jívu. První písemné zmínky pocházejí ze 14. století, z roku 1333, kdy byla majetkem roudnického majetku pražského biskupství a zde založenému augustiniánskému klášteru. Také po husitských válkách se dějiny správy obce ztotožňují s Roudnici. V roce 1617 převzal správu nad vsí rod Lobkowiczů a vlastnil ji až do ukončení patrimoniální správy v roce 1850, kdy byla tato správa nahrazena správou státní.  1. Kostel sv. Jakuba Většího pochází již z 12. století. Dodnes jsou v jeho základech patrné zbytky románské věže. Přestavěn do gotické podoby byl ve 14. století, kdy přináležel augustiniánskému klášteru. Dnes je ukázkou tzv. krásného slohu a je pokládán za nejhodnotnější kostelík se střední oporou v Čechách (viz samostatný odkaz).  2. Fara, původně přízemní, pochází ze 14. století. Současnou podobu jí však dala rozsáhlá přestavba provedená za působení faráře a národního buditele P. Josefa Hochmanna v roce 1868. (Dnes je v budově umístěna restaurace, obchod a v 1. patře společenský sál).  3. P. Josef Hochmann učinil za svého působení v 70. letech 19. století z Vetlé jedno z center společenského dění na Podřipsku. Pochován je na místním hřbitově a jeho hrob je i dnes udržován.  4. Sovice (278 m n.m.) je druhým nejvyšším vrcholem Podřipska. Nacházelo se na něm raně středověké hradiště z 9.-10. století (patrně centrální hradiště Slovanů), ale nálezy prozrazují i osídlení v době bronzové (12.-8. století př. n. l.) či z doby osídlení Kelty. Relikty hradiště byly zničeny sesuvy půdy v 18. a 19. století. Dnes jsou severní stráně Sovice porostlé lesem a ukrývají zásobovací nádrž na labskou vodu pro zavlažování okolních polí a vinic.Od nádrže je krásný panoramatický pohled na České středohoří a blízkou horu Sedlo. Ze samotného vrcholu Sovice je se nám nabídne celkový krásný pohled na Roudnici n. L. i Štětí. Na Sovici se můžeme dostat odbočkou z modré turistické značky KČT Roudnice n.L. – Hošťka. Jižní a západní stráně vrchu Sovice slouží vinohradnictví. Roudnické Lobkowiczké zámecké vinařství, založené v roce 1603, ale mající kořeny již v době roudnické vlády arcibiskupů o 250 let dříve, zde pěstuje vinnou révu zejména pro svá bílá, ale i červená vína. Typickým produktem sovických strání je lahodné Sylvánské zelené.  5. Lužická cesta je pradávná stezka, která spojovala Prahu s hornolužickým Zhořelcem (Görlitz). Labe překonávala v Roudnici brodem v místě dnešního mostu. Její zbytky se zachovaly mezi obcemi Vědomice a Vetlá, kde je dodnes značena modrou turistickou značkou KČT.  6. Pomník obětem 1. světové války na návsi ve Vetlé byl odhalen v roce 1926  7. Budova bývalé české školy byla postavena v roce 1882. Na jejím vzhledu se projevily časté opravy. Ta poslední v roce 1967 zcela smyla její původní výzdobu – štukovou fasádu a ozdoby. Budova tak ztratila na zajímavosti. Mastířovice místní část obce Vrbice Počet obyvatel: 65
GPS lokalizace: 50° 29’ 7.626” N, 14° 18’ 31.044” E
Nadmořská výška: 170 m n. m. Stručná historie obce Prvním historicky ověřeným majitelem byla Pražská dómská kapitula. Písemně připomínána je až v roce 1420. Později byla obec rozdělena na několik dílů a jednotlivé části měly rozdílné majitele. Tento jev nebyl v té době zdaleka neobvyklý.  1. Kaple sv. Jana a sv. Pavla z roku 1767 je postavena v pozdně barokním slohu. Byla nově opravena v roce 2003 a místo ukradených vrat byla osazena kovová mříž.  2. Boží muka stojící poblíž obce ve směru od Vetlé  3. Solární energii dokáže využívat fotovoltaická elektrárna, která vznikla na okraji obce směrem k Vrbici a Vetlé TIP spolku Říp Výšlap na vrch Sovice Náš výlet v obci Vetlá, přímo na návsi před bývalou farou, dnes hostincem, kde zaparkujeme. Vystoupíme z auta a rozhlédneme se po obdélníkové návsi, které dominuje kostel sv. Jakuba Většího, Pokud ho chcete vidět otevřený, přijeďte na Jakubskou pouť vždy první sobotu po svátku svatého Jakuba. Kostelu se věnujeme na jiném místě knihy. Po prohlídce návsi můžeme po modré turistické značce vyrazit za kostelík směrem ke hřbitovu (zde najdeme jednu z posledních vrb v obci). Za hřbitovem na prvním rozcestí odbočíme vpravo a odtud po místní cestě stoupáme již mimo turistickou značku na severní svah vrchu Sovice. Pokud bychom se dale drželi modré turistické značky a na začátku lesa odbočili vlevo dojdeme (dojedeme) do obce Mastířovice. Za sportovní střelnicí odbočíme vpravo polní cestou do kopce a asi po 100 metrech vyjdeme u přečerpávací vodní nádrže, která byla vybudována v r. 1968 a která čerpadly přivádí vodu z Labe, kterou pak systémem Vltava VIII zavlažuje přilehlá pole. Zastavme se na tomto místě poblíž přečerpávací nádrže, odkud je i přes množství náletových dřevin krásný výhled na panorama Českého středohoří orámované typickým tvarem hory Sedlo a ještě typičtější siluetou hradu Hazmburk na straně druhé. Pro zalesnění samotného vrchu Sovice není výhled na klikatící se Labe mezi Štětím a Roudnicí nad Labem úplný a zvláště v létě není přes bujnou vegetaci téměř vidět. Samozřejmě že zvědavý výletník může po jedné z mnoha pěšin vystoupat do prudkého kopce za touto ojedinělou vyhlídkou. Po eventuálním zdolání vrcholu Sovice náš výlet končí a stejnou cestou se vrátíme před kostelík k parkovišti. Můžeme jít i přímo pod nádrží úzkou pěšinou a vyjdeme nedaleko hřbitova. Pokud chceme vidět ještě jednu zajímavost a spatřit hrob podřipského buditele Josefa Hochmanna, který působil ve Vetlé jako farář v letech 1860- 1873 navštivme na zpáteční cestě ještě místní hřbitov.
|
