Josef Hora (1891-1945)

Český básník, prozaik, literární kritik, překladatel z ruštiny (Jesenin, Lermontov, Pasternak, Puškin), němčiny (Goethe, Hofmannsthal, Nietzsche, Schiller) a jihoslovanských jazyků (Mažuranić), kulturně-politický publicista a novinář, po roce 1921 teoretik a vůdčí programový mluvčí i básnický tvůrce české proletářské a expresionistické poezie. Autor reflexívní lyriky času a rozjímání, do níž zpočátku vtěloval své společenské a sociální postoje, posléze rozvíjel především svou básnickou imaginací melodické možnosti verše. Ve zralé lyrické tvorbě kulminuje filosofický a historický patos (vzrušení) i étos (mrav), přesvědčení o koloběhu tragických a optimistických údobí společnosti i individua. Ke konci života byl meditativním autorem, některé jeho romány jsou spíše sociálními dokumenty. Narodil se v Dobříni u Roudnice nad Labem. Tamtéž vychodil i obecnou školu. V letech 1902-1910 studoval gymnázium v Roudnici nad Labem, kdy bydlel u svých tet. Básně začal Josef Hora psát již na gymnáziu v Roudnici nad Labem a tam i přispíval do místních časopisů (například do Podřipana nebo dělnických Rudých proudů). Po absolutoriu práv (1916) se věnoval žurnalistice, přispíval zejména do 'Práva lidu' (1918-20), 'Rudého práva' (1920-29) a 'Českého slova' (1929-40). Ačkoli se v roce 1929 rozešel s komunisty, zůstal do konce života přesvědčeným socialistou. Hojně cestoval (Itálie, Sovětský svaz, Německo, Francie, Estonsko, Maďarsko, Jugoslávie). Druhou světovou válku prožil již těžce nemocen. Zemřel v Praze, pohřben byl na Vyšehradě. Vzápětí po své smrti byl jako první jmenován národním umělcem.

Zdojem těchto informací je Podřipské muzeum Karla Rozuma a Informační centrum v Roudnici nad Labem