Krabčice, Rovné, Vesce

Krábčice

Počet obyvatel: 936 (společně s Rovným a Vesci)
GPS lokalizace: 50° 24‘ 19.705“ N, 14° 18‘ 4.637“ E
Nadmořská výška: 268 m n. m.

Stručná historie obce

Obec Krabčice (dříve též Krábčice, Krabšice či původně snad Chrabrčice) leží pod horou Říp, která je národní kulturní památkou. První zmínkou o obci je záznam v konfi rmační listině doksanského kláštera z roku 1226. Potvrzení vlastnictví tímto klášterem je také v listině papeže Řehoře X. z roku 1273. Že byla lokalita osídlena již daleko dříve svědčí nálezy – v roce 1963 byly zde objeveny kostrové hroby lidí šňůrkové keramiky z doby kamenné, později pak, v roce 1971, jsou nalezeny fragmenty římské keramiky.

Po husitských válkách byla obec majetkem světských šlechtických rodů. Vyvrcholením byla koupě Vilémem z Rožmberka na konci 16. století a po jeho smrti zákonitý přechod ve věnu Polyxeny z Pernštejna rodině Lobkowiczů, jejíž vlastnictví trvalo až do skončení vrchnostenské správy v roce 1850.

 

1. Domov odpočinku ve stáří – Diakonie Českobratrské církve evangelické. Poskytuje pobytové služby seniorům se sníženou mírou soběstačnosti, s Alzeimerovou nemocí a jinými formami demence.

Historie tohoto domova je spjata s činností evangelického faráře Václava Šubrta, který zde působil v letech 1862 – 1872. V květnu 1864 začaly být vyučovány v Krabčicích nedělní školy a s tím vznikl i nápad na zřízení opatrovny dětí, zejména po čas žní. Byla zakoupena budova bývalého kostela, který v té době sloužil již jen jako hostinec s tančírnou. Po nezbytných opravách a úpravách byla 1. listopadu 1864 uvedena do provozu potřebná opatrovna. V té době se její činnost rozšířila již na celý rok. Vzhledem k tomu, že stále více chovanek byla děvčata z okolních evangelických rodin, rozhodl se V. Šubrt vybudovat v obci vlastní školu, která by spojovala domácí řád opatrovny s vyučováním.

 

2. Karafiátův dům je nazván podle autora roztomilé dětské knížky „Broučci“ (1866), evangelického faráře Jana Karafi áta, který zde působil. V letech 1894 – 1952 byl evangelickým sirotčincem. Dnes je tato budova, stojící naproti kostelu a staré škole, součástí Diakonie Českobratrské církve evangelické.

 

3. Evangelický kostel v Krabčicích. Pseudorenesanční budova byla postavena v roce 1885. Kostelní věž je viditelná z okruhu až 20 km. Před kostelem je umístěna deska k památce Jana Husa z roku 1915.

Kostel byl, včetně zvonů, zbudován a zařízen z darů sedláků místních i z okolních vesnic. Sbírka se rozrůstala velmi dobře, neboť farář každou neděli při bohoslužbách oznamoval, kolik kdo přispěl na stavbu evangelického chrámu. A tak se doslova předháněli, kdo dá více zlatých.

 

4. Stará krabčická škola. Později se zde konaly bohoslužby. V současnosti, po renovaci, slouží jako pečovatelský dům.

 

5. Masarykova základní škola. Otevřena byla 30. srpna 1931.

O otevření dvoutřídní školy v Krabčicích bylo rozhodnuto okresním školní výborem v Roudnici n. L. v únoru 1920. Nařízení bylo provedeno k 1. březnu téhož roku a tím zanikla soukromá evangelická škola, která plnila své poslání plných 135 let. Školní budova však byla stará, oparva téměř nemožná, a tak byla vystavěna nová budova a otevřena 30. srpna 1931. Zajímavostí je, že toho dne ráno obdržela místní školní rada přípis presidentské kanceláře o tom, že škola smí používat název „Škola Masarykova“.

 

6. Mateřská škola vznikla ze statku rodiny Sklenářovy, jíž patřila 200 let. Po smrti dvou dcer paní Růženy Zahálkové vybudovala a věnovala tato žena obci mateřskou školu. V současné době patří statek novým majitelům.

 

7. Hrob Václava Kratochvíla (1820 – 1893).

Václav Kratochvíl byl jedním ze zakladatelů Hospodářské a Rolnické záložny v Roudnici. Tento národní buditel, sedlák z Lounek (narodil se v Mlčechvostech), byl průkopníkem nových metod v pěstování chmele, melioracemi odvodňoval pole, používal umělá hnojiva. V roce 1861 byl zvolen do zemského sněmu. Byl významným iniciátorem tábora lidu na Řípu 10. května 1868, ze kterého byl odvezen jeden ze základních kamenů pro stavbu Národního divadla v Praze. Druhý „jeho“ kámen, z Kalicha u Litoměřic, který c. a k. úřady nepovolily do Prahy dovézt, se stal jeho kamenem náhrobním na hřbitově v Krabčicích.

 

8. Hrob další významné osobnosti – Ervína Špindlera, publicisty a starosty Roudnice n. L. na konci 19. století a v prvních letech století dvacátého. Byl prvním starostou tohoto města i po vzniku samostatného státu v roce 1918. Zasloužil se značnou měrou např. o postavení nového mostu přes Labe v letech 1906 – 1910. Ve společenském a kulturním životě byl významnou osobností Podřipska. Jakoby symbolicky je jeho hrob nedaleko místa posledního odpočinku Václava Kratochvíla.

TIP spolku Říp

Jan Karafi át na cestě z Roudnice nad Labem do Krabčic

Výlet začíná u informačního centra v Roudnici nad Labem. Tentokrát se ještě před začátkem cesty zahleďme do výše 1. patra nad dnešním informačním centrem, neboť snad z těchto oken obdivoval České středohoří spisovatel Jan Karafi át, který v r. 1870 v Roudnici nad Labem bydlel a takto ji popisoval: „Tenkrát roudnické slečinky a paničky mnoho pěstovaly oleandry a když je měly v nejkrásnějším květu, rády je za pohody vystavovali před dům, aby se i druzí z nich pokochali. Bývaly tam celé uličky takových rozkvetlých oleandrů a když jsem se rád na ně díval, zalétaje v duchu mnohem dál do slunných krajů, kterých jsem ve skutečnosti nikdy neviděl. Znáš ten kraj, kde citron kvete?“

Po tomto zamyšlení se vydáme po chodníku směrem ke knihovně Ervína Špindlera a před Řipskou ulicí vpravo vedle květinky na zdi jednoho z měšťanských domů si prohlédneme pamětní desku Klementiny Kalašové. Poté projdeme Řipskou ulicí vzhůru a nyní již po červené značce zamíříme k vrchu Hostěraz.

Další cesta do Krabčic je velmi dobře značena červenou značkou Klubu českých turistů.

Rovné

místní část obce Krabčice

GPS lokalizace: 50° 24‘ 0.732“ N, 14° 17‘ 53.772“ E
Nadmořská výška: 268 m n. m.

Stručná historie obce

Je pravděpodobné, že stejně jako lokalita obce Krabčice, bylo zdejší místo také osídleno již v dávných dobách. Svědčí o tom i nálezy popelnicových polí. Svoje jméno získala nejpravděpodobněji podle toho, že leží na rovině u úpatí Řípu. První zmínky o obci samotné nacházíme v dokumentech posledního desetiletí 12.století. V té době patřilo Rovné roudnickému klášteru augustiniánů. Další stopy nás dovedou přes majitele roudnického panství až k roku 1603 , kdy jej získal rod Lobkowiczů. Tak jako na celém Podřipsku zde bylo šířeno evangelické vyznání a se k němu klonila v roce 1848 převážná většina místních obyvatel. O ústavu pro dívky je pojednáno ve stati o Krabčicích. Jeho zakladatel V. Šubrt, malíř V. Jansa i hudební skladatel, pedagog a sbormistr V. B. Aim patří k významným osobnostem této malé podřipské obce.

Mezi zajímavé stavby, patřící k Rovnému, se řadí i samota Vladimírov, zvaná také Floriánka. Tato zemědělská usedlost byla přestavěna v roce 1911 - 1912 panem Josefem Floriánem, svérázným podřipským zemědělcem. Byla umístěna mezi zelení sadů a polí, a průčelí zdobily sochy Kocourka a Čapka. Nápisy podporující národního ducha byly z části sokolskými hesly či vlastními výtvory pana Floriána. Bohužel, dnes je tento bývalý honosný dvůr fakticky v ruinách a zbylo z něj jen několik obvodových zdí a část stropu 1. patra. Našli bychom ho asi v polovině polní cesty vedoucí z Rovného do Roudnice n. L.

 

1. Hostinec „Pod Řípem“. Tato restaurace byla již v minulosti vyhledávána celou řadou návštěvníků Řípu, zejména pak řipských svatojiřských poutí. Ve Starých dokumentech a na pohlednicích ji nalezneme pod názvem „Hostinec Karla Zichy“.

Řipské pouti ke sv. Jiří se konají každoročně v sobotu nejbližší svátku sv. Jiří (24. dubna) na úpatí hory Říp, v aleji vedoucí z Rovného na toto úpatí i na samotném vrcholu Řípu. Pouť se netýká samozřejmě jen Rovného, ale zasahuje i do přilehlých obcí, zejména do Krabčic, Vesců, ale i řady dalších. Slavnost je doprovázena řadou zajímavých doprovodných programů, koncertů hudebních skupin a o nedělním dopoledni i mší v řipské rotundě – Kapli sv. Jiří a sv. Vojtěcha.

 

2. Bývalá budova obecné školy patří mezi původní usedlosti severovýchodní části návsi. Tato budova, nesoucí č. p. 85, je po opravě sídlem soukromé fi rmy Signor.

 

3. Pomník padlým v 1. světové válce byl odhalen na počátku řipské aleje k Řípu dne 22. srpna 1926. Jsou na něm jména 21 obětí z Krabčic, Rovného a Vesců.

 

4. Zatím (v roce 2009) neotevřené parkoviště pro vozidla návštěvníků Řipské pouti a Řípu na okraji aleje.

Vesce

místní část obce Krabčice

GPS lokalizace: 50° 24‘ 21.111“ N, 14° 17‘ 18.819“ E
Nadmořská výška: 230 m n. m.

Stručná historie obce

O Vescích není z minulosti mnoho zpráv. Vzhledem k tomu, že však vždy byly osadou obce Krabčice, můžeme se ve výkladu o historii této malé podřipské vesničky ztotožnit z dějinami jejich mateřské obce. I přesto je možné najít zmínku o nich již v roce 1400. Ze samostatné historie je doloženo jen to, že Vesce postihl v roce 1883 požár, kterému padla za oběť značná část osady a zemřelo několik dětí. V roce 1926 byla ves samostatná, ale jen nakrátko, v roce 1925 zde byl vybodován vodovod.

 

5. Hasičská zbrojnice ve Vescích

 

6. Revitalizovaný rybník ve Vescích, tzv. „Vesečák“ je místem výskytu chráněných druhů ještěrek.

TIP spolku Říp

Z Rovného do Prahy

Náš výlet začíná na parkovišti na úpatí Řípu nad obcí Rovné. Vydáme se k informační tabuli o Národní kulturní památce Řípu ve směru červené turistické značky. Zde se vydáme podle šipek směrem k roudnické vyhlídce. Jdeme z mírného kopce stále rovně po vyšlapané pěšině (nezabočíme vlevo dle směrovek) a asi po 30 metrech dojdeme k opravenému zábradlí, kde jen zašlá cedulka označuje, že na tomto místě byl vylomen základní kámen k Národnímu divadlu v r. 1868.

Slavnostní průvod cestou pozdravován tisíci diváky projel Ctiněvsí a večer přenocoval ve Veltrusích.

Hned ráno pokračoval průvod do Prahy a u Poříčské brány (brána byla později zbořena- stávala v místě dnešní stanice metra Florenc) byl kámen předán Pražanům. Slavnostní akt položení základního kamene k Národnímu divadlu se odehrál 16. 5. 1868 a stal se velkolepou kulturní i společenskou událostí.

Nyní sejděme opatrně kolem chatrného zábradlí kolmo z kopce mezi stromy. Terén je zde velmi obtížný a děti ho zvládnou jen za doprovodu rodičů. Vyjdeme z lesa u značky zákaz vjezdu a asi po 30 m dojdeme k autu na parkovišti pod Řípem. Zde se psala historie a zde se národ scházel v rozhodujících dobách.

Dr. Miroslav Tyrš sem například z nádraží Nelahozeves přivedl pěšky první kolektivní výlet pražského Sokola v počtu 73 účastníků pouhé 2 měsíce po založení Sokola.