Počet obyvatel: 555
GPS lokalizace: 50° 26‘ 15.123“ N, 14° 17‘ 36.983“ E
Nadmořská výška: 155 m n. m.

Stručná historie obce

Dobříň zaujímá místo na vyvýšeném levém břehu řeky Labe jen 3 km od Roudnice n. L. Východní strana obce byla lemována borovými lesy, severní okraj přechází podél řeky v lužní les, zvaný Dobříňský háj, s chráněnou sněženkou podsněžník (Galanthus nivalis) a vzrostlými duby. Po levém břehu vede Labská cyklistická stezka č. 2 spojující přes Dolní Žleb Drážďany s Mělníkem. Jižní strana přechází ve stráně samoty Kalešov, kde dříve stával poplužní dvůr, a stráně Jalovčin, za nimiž se tyčí památná hora Říp.

Prvá písemná zpráva o Dobříni je z roku 1294 a připomíná, že obec náležela statkům vyšehradského kostela v Praze. Další písemná zpráva z roku 1295 oznamuje, že král Václav II. daruje Dobříň spolu s jinými vesnicemi biskupu Janu Tobiášovi z Bechyně, aby se vzpamatoval ze škod po vpádu Braniborů v letech 1279-1283. Tímto královým rozhodnutím se Dobříň stává majetkem roudnického hradu, který patřil pražským biskupům a později arcibiskupům. Po Konrádovi z Vechty začíná Janem Smiřickým v roce 1431 řada světských držitelů až do roku 1849, kdy z rodu Lobkowiczů přechází na úřední podřízenost města Roudnice n. L.

Na původ názvu obce Dobříň jsou dva názory. Václav Chaloupecký ho v roce 1919 pokládá za odvozený od zakladatele a majitele dvorce Dobra. Druhý názor tvrdí, že název vznikl pravděpodobně ze staročeského „debř“, což znamená dolina, údolí. Například „Debrný potok“ označoval potok tekoucí dolinou. A takový protékal i dnešní Dobříní ze směru od Bechlína. V roce 1854 bylo úředně stanoveno užíváni jména Dobřín; později se na konci slova objevuje háček, který v minulém století přešel do spisovného jazyka.

Osídlení lokality nastalo pravděpodobně již v době meziledové, tj. 12 000 let př. n. l., což ovšem nebylo nálezy dokázáno. Archeologický průzkum provedl až laický archeolog profesor roudnického gymnázia Jan Vařek v letech 1884 -1890. Nalezené bronzové spony v místech východní části obce Nad hájem ukazují na dobu kolem 1 500 let před n. l. Další nálezy objevené při budování cukrovaru v 19. století v západní části obce dokazují osídlení místa Slovany po roce 600. Dobříňským nálezům věnovalo ředitelství původního Podřipského muzea v Roudnici n. L. samostatnou vitrínu, ale po necitlivém zrušení muzea v letech 1950-51 není osud dobříňských nálezů znám.

Zcela novou tvář dostává obec po povodních v roce 2002. Byly opraveny nebo znovu postaveny domy poničené povodní, novou tvář dostala náves.

1. Rodný dům básníka a spisovatele Josefa Hory stojí na malé návsi.

Je v něm zbudována pamětní světnička připomínající nejen básníkovo působení na Podřipsku, ale i jeho další osudy.Josef Hora navštěvoval také roudnické gymnasium a jeho busta zdobí Park Maxe Dvořáka na prostranství před lobkowiczkým zámkem v Roudnicin.L. (Horův rodný dům tvoří samostatné heslo této knihy – viz).

2. Zbytky lužního lesa – Dobříšský háj na břehu Labe – tvoří neodmyslitelnou scenerii Dobříně.

3. Hlavní náves obce. Byla opravena a předlážděna po katastrofálních povodních, které postihly tuto část Polabí.V centru stojí nová autobusová zastávka s vížkou s hodinami.

4. Boží muka na malé návsi, zvané V Zátiší, pocházejí z roku 1890 a jsou přímo na cyklostezce č. 2, která obcí prochází.

5. Pro zpříjemnění volných chvil byl V Zátiší zbudován i tento hudební pavilon s tanečním kamenným parketem. Společně s přestavbou chodníků, komunikací i staveb dosáhla hodnota prací, za spolupodílu Evropské unie, výše 1 590 000,- Kč.

6. U železniční tratě můžeme spatřit opravenou budovu Unreal technology, a.s. Tuto funkcionalistickou vilu dal postavit v 30. letech 20. století malostranský stavitel Beno Kabát pro svou dceru, hvězdu předválečného fi lmu, Zitu Kabátovou.

Beno Kabát byl stavitelem podnikajícím převážně v letech 1915 – 1934. Mezi jeho nejvýznamnější práce patřily změny na úpravě Starého purkrabství a v roce 1930 v Ústavu šlechtičen, obojí na Pražském hradě. V roce 1923 navrhl adaptaci divadelního sálu v malostranském pivovaru u sv. Tomáše. Upravoval historické domy V Úvoze na pražských Hradčanech a společně s Emanuelem Juliánem Kodetem architektonicky upravoval desku Miroslava Tyrše na Malé Straně. O Zitě Kabátové je toho známo, jako o naší fi lmové hvězdě, daleko více.

7. I přes modernizace obce po záplavách roku 2002 zůstávají zachovány některé stavební prvky z minulosti. Například tato vrata v Račické ulici č. p. 9 mají ostění architektury selského typu z počátku 19. století.

8. Nová výstavba rodinných domků na západním okraji Dobříme započala v roce 2006. V téže době vznikají také nové obytně jednotky v bývalém lihovarském statku v Zátiší.