Říp opřádá mnoho pověstí, legend a bájí a staří Bójové jej považovali za sídlo bohů. Na původ jeho jména existuje několik zdůvodnění - od kronikářských názorů Kosmových či Dalimilových, přes Palackého výklad o předslovanském původu, kdy jméno mělo být převzato od národů sídlících od nás na sever a slovo rif, rip vyjadřovalo pojem hora. Také Václav Chaloupecký se kloní k názoru, že se jedná o neslovanský původ pocházející od Keltů, kteří tuto osamělou horu nazývali Ripp.

Říp je zajímavý i z hledika přírodního. Jeho magnetické pole, dokáže vychylovat střelku kompasu, na jeho úpatí vyvěrají prameny potoků vlévající se do Labe a Ohře a setkáváme se zde se vzácnými stromy a rostlinami a jeho porosty jsou útočištěm zvěře i hnízdištěm ptactva. Říp nebýval původně zalesněn. Ještě v 18. století byl horou holou, bezlesou, kde se teplé čedičové skály střídaly s travnatými stráněmi. Pozdější dubový háj na jižním úpatí vykáceli sedláci v roce 1848 a tak se Říp opravdového zalesnění dočkal až v roce 1879, kdy požádal tehdejší hospodářský spolek v Roudnici n. L. majitele Řípu knižete Mořice z Lobkowicz o uskutečnění tohoto kroku. Svahy byly osázeny celou plejádou dřevin - duby, buky, jasany, javory, osikami, břízami, modříny i borovicemi. V roce 1959 byl Říp vyhlášen přírodní rezervací a v roce 1962 Národní kulturní památkou.

Také tvar Řípu doznal za dobu své existence řady změn. Samovolné zvětrávání nejen v dávné minulosti, ale ještě i v nedávné době (např. sesuvy půdy: poslední v roce 1824, kdy se sesunulo podle dobových pramenů 2 624 čtverečních sáhů, tj. přibližně 8 500 m² plochy stráně) vytvořili nám onen dobře známý zvon zasazený do okolní podřipské roviny.

Místo v dějinách poskytly této naší vpravdě národní hoře zejména pověsti a báje z nichž nejznámější je pověst O příchodu praotce Čecha se svým kmenem na naše území. I když není přesně známo, ja se v této pověsti snoubí tradice, lidové podání a lidská fantazie, vyprávění starců či tehdejší poznatky, můžeme říci, že neodporuje tomu, co jinak již bezpečně víme - že toto místo patřilo k jedněm z prvních osídlených mezi Ohří a Českým středohořím, černokosteleckými lesy, dolní Sázavou, Brdy a Džbánským lesem. Že zde sídlící kmeny Charvátů, Ljutomiriců, Čechů, Pšovanů, Děčanů, Zličanů i Luňanů vytvářely první náznaky sjednoceného českého národa.

1. Tak asi vypadala hora Říp v období svého zrodu. Tyčila se ve sladkovodním moři – jezeru rozprostírajícího se od Přezletic na východě a Ládví na jihu až k valu Středohoří. Když si posléze v dobách meziledových ledovce prorazily cestu průsmyky jako např. Porta Bohemica, vody odtekla a zůstala pouze koryta řek.

2. Celkový pohled na Říp. Na jeho vrcholku náš národ uctíval bohy, byl svědkem sjednocování slovanských kmenů v jeden národ a vytváření prvopočátků českého státu. V době Karla IV. sledoval zakládání vinic na březích Labe, viděl táhnout Žižkova vojska, zažil porážku na Bílé Hoře a potupné odchody emigrantů z naší vlasti. Přivítal dobu obrozeneckou, vítal i návrat české koruny v roce 1867 a nabídl Praze základní kámen pro Národní divadlo. Na jeho úpatích slavil lid všechna svá osvobození. Byl pamětníkem smutné i slavné historie českého národy, je výzvou k ochraně vlasti.

3. Boumova chata. Stánek zbudovaný odborem Klubu českých turistů v roce 1909 okresním roudnickým hejtmanem Václavem Boumou za podílu profesorů roudnického gymnasia Zděnka Kuffnera a Václava Koblisky. Úprava objektu pochází ze 70. let 20. století.

4. Místo odkud pochází základní kámen pro stavbu Národního divadla. Vylomen byl 5. dubna 1868. Při valení se po úpatí se rozbil na několik kusů, z nichž byl vybrán ten nejpříhodnější. a v následujících dnech byl opracováván kameníky. V hladké ploše řipského čediče byl vytesán nápis: ZE ŘÍPU ČECH SVŮJ ŽIVOT VZAL, NA BÍLÉ HOŘE DOKONAL, V MATIČ- CE PRAZE Z MRTVÝCH VSTAL. Odvezen byl z manifestace konané 10. května 1868 za značné slávy a na svátek sv. Jana Nepomuckého 16. května byl společně s kameny z dalších památných hor Čech a Moravy slavnostně uložen do základů Národního divadla (pouze jeden z kamenů byl úřady zadržen – kámen z Kalicha. Ten nakonec ukončil svou poť na hrobu jednoho z buditelů té doby Václava Kratochvíla v Krabčicích).

5.-7. Mělnická, Pražská a Roudnická vyhlídka na svazích Řípu. Vyhlídky z hory představují nádherná panoramata české krajiny. V současné době jsou obnoveny a opatřeny informačními tabulemi. Jejich vytvoření i zabudování provedli po dohovoru s rodinou Lobkowiczů členové Vlastivědného spolku Říp v roce 2008. Stejně tak pomáhali i s další turistickou atrakcí – naučnou stezkou okolo Řípu, která vznikla jako výsledek práce ekologického kroužku při Základní škole Jungmannova v Roudnici n. L.