Státní zámek Libochovice
Kdo zavítá do Libochovic, přivítá ho nádherný barokní zámek, zrcadlící se ve vodách řeky Ohře, který patří k nejvýznamnějším barokním památkám v České republice. Najdeme jej na libochovickém náměstí. Původní dřevěnou tvrz, která zde stávala již na počátku 13. století nechal její tehdejší majitel Zbyněk Zajíc z Valdeka, pán z Hazmburka, ve 14. století přestavět do gotické podoby, ale již roku 1424 byla tvrz v rozvalinách, když ji vypálili husité. Teprve roku 1558, kdy se majiteli libochovického panství stali Lobkovicové(Jan z Lobkovic), se začalo s výstavbou jednopatrového zámku v renesančním slohu. Po bitvě na Bílé hoře (kdy byl poslední z rodu Lobkoviců za účast na vzpouře proti císaři odsouzen a uvězněn na hradě Lokti, kde r. 1613 zemřel) získali zámek Šternberkové. Při velkém požáru Libochovic v roce 1661 však vyhořel i zámek a nedlouho poté, roku 1676, bylo panství prodáno rakouskému šlechtici Gundakaru Dietrichsteinovi, který nechal zámek přestavět v letech 1683 - 1690 do barokní podoby. Stavbou byl pověřen italský architekt Antonio della Porta. Od té doby zámek svůj vzhled už výrazně nezměnil. Roku 1858 umírá poslední z rodu Dietrichsteinů Josef a panství se ujal manžel jeho dcery Terezie, Jan Bedřich hrabě Herberstein. V majetku tohoto rodu zůstalo panství až do roku 1945, kdy byl celý majetek zkonfiskován. V zámeckém interiéru je největším a nejslavnostnějším prostorem tzv. Saturnův sál, který prostupuje dvě patra budovy. Jednotlivé komnaty zámku jsou zdobeny nástropními malbami - freskami od italského malíře Francesca Marchettiho. K nejcennějším exponátům pak patří řada gobelínů z Bruselu, Antverp a Audenardu. Návštěvníky zaujme také velké množství různých zámeckých kachlových kamen.Výzdobu místností zámku doplňují kolekce pláten od Christiana Schrödra (učitele Petra Brandla). Ve stálé expozici pamětní síně na zámku si můžeme připomenou život a dílo geniálního vědce - lékaře, básníka a pedagoga světového věhlasu Jana Evangelisty Purkyně, který se zde roku 1787 narodil a působil i na německých universitách. K zámku patří také zámecký park, založený koncem 17. století českým zahradníkem Janem Tulipánem po vzoru francouzských versailleských zahrad. Park byl později rozšířen a koncipován na park anglický. Nyní má rozlohu 25 hektarů a nalezneme zde velké množství vzácných cizokrajných stromů, mezi kterými se procházejí pyšní pávi a dokreslují svojí důstojností vzácnost tohoto zámku. Pro návštěvníky jsou připraveny tradiční prohlídky historických interiérů i exteriérů, a v sezóně jsou četné večerní netradiční prohlídky za účasti historických postav a strašidel a v Saturnově sále oblíbené koncerty. Provozuje Národní památkový ústav - územní odborné pracoviště Ústí nad Labem. Kontakt: Státní zámek Libochovice, čp. 1, 411 17 Libochovice.

Státní zámek Ploskovice
Poblíž Litoměřic, ve vzdálenosti cca 7 km, se nachází ploskovický zámek,postavený v letech 1720 - 1725 na místě zbořené původní středověké tvrze jako letní sídlo pro Annu Marii Františku, později velkovévodkyni toskánskou. Stavitelem(dle návrhu litoměřického stavitele Octavia Broggia) byl pravděpodobně Kilián Ignác Dienzenhofer. Roku 1805 přechází Ploskovice do majetku toskánské větve Habsburků a roku 1849 se celé ploskovické panství stalo soukromým majetkem penzionovaného císaře FerdinandaV. Dobrotivého z rodu Habsburků, posledního korunovaného českého krále. V té době(v l. 1851-53) byl zámek rozšířen (přistaveno druhé patro), interiér upraven a parková zahrada byla přeměněna a rozšířena na přírodní krajinný park v anglickém stylu s vodními plochami a sochařskou výzdobou. Stavebních prací se ujali Jan Bělský a Josef Pokorný, kteří posílili rokokový ráz zámku. Vnitřní výzdobu prováděl malíř Josef Navrátil a sochař Václav Levý. V majetku Habsburků byly Ploskovice až do roku 1918, kdy se jejich správy ujal Československý stát a bylo zde letní sídlo ministerstva zahraničních věcí.Častým hostem zde býval Edvard Beneš a Jan Masaryk. Pro návštěvníky zámku jsou připraveny tradiční prohlídky historických interiérů i exteriérů, ale v sezóně jsou i četné večerní netradiční prohlídky za účasti historických postav a strašidel a oblíbené koncerty.

Veltruský park a zámek Veltrusy
Rovinatý přírodní areál obklopovala do povodně v roce 1784 dvě vltavská ramena, takže dřívější název Ostrov dlouho platil i pro okolní rozlehlé panství Chotků. Jeho středem se stal barokní patrový zámek křížovitého půdorysu s kupolí (původně s kuželovitou střechou) nad hlavním sálem, zbudovaný kolem 20. let 18. století a později podstatně rozšířený, zejména o křídla kolem čestného dvora. V přízemí byla zřízena dekorativní salla terrena, dvouramenné schodiště od počátku zdobily sochy F. A. Kuena a uchovala se i cenná kolonáda 16 barokních skulptur měsíců a ročního období. V okolí zámku bylo už v 18. století několik zahrad francouzského typu, přiléhal sem hospodářský dvůr atd. Několikakilometrový oblouk lužního lesa byl soustavně doplňován alejemi a vzácnými dřevinami (dnes přes 100 druhů s mnoha mohutnými exempláři). Zároveň budovány ozdobné stavby a vodní kanály pro bílou flotilu. Roku 1754 tu ekonom Rudolf Chotek (1706-1771) uspořádal první vzorkový veletrh na světě, navštívený císařem Františkem Lotrinským a královnou Marií Terezií. Panovníci, vědci a umělci sem směřovali také za učencem J. R. Chotkem (1749-1824), který otevřel zdejší park (s dančí oborou a kolonií havranů) veškeré veřejnosti. Dnešní veltruský státní zámek byl zpřístupněn po 2. světové válce.