Počet obyvatel: 518
GPS lokalizace: 50° 21‘ 55.389“ N, 14° 16‘ 53.462“ E
Nadmořská výška: 212 m n. m.

Stručná historie obce

První písemné zmínky o Mnetěši jsou v listině krále Přemysla Otakara I., kterou potvrzuje několik usedlostí doksanskému klášteru. Je ale zřejmé, že ves existovala již dříve, neboť již v roce1143 patřila, společně s horou Říp, strahovskému klášteru. Nové poznatky však posunují dobu vzniku až k roku 998. Název obec získala patrně po zakladateli tvrze Mnetěchovi.

Název obce se v průběhu let častokrát měnil, o čemž svědčí například názvy v starších mapách nebo na pohlednicích. Ač byl do roku 1922 ofi ciálně potvrzen název Netěš, můžeme na pohlednicích spatřit názvy Mnětěš (1907, 1911), Mnětěž (1909), Mětěš (1911). V současnosti je ustálený a ofi - ciální název obce Mnetěš.

Také vlastníci se v obci střídali. V době husitských válek získali Mnetěš jako zabavený církevní majetek Ctinští ze Ctiněvsi, ale po roce 1500 ji zpět pro strahovský klášter vykoupil opat Antonín. Významným vlastníkem se stal Vilém z Rožmberka a po jeho smrti v roce 1592 přešel majetek, jako dědictví, manželce Polyxeně z Pernštejna. Po sňatku se Zdeňkem Vojtěchem Popelem z Lobkowicz (1603) přešel majetek i správa pod tento významný český rod. Tato správa trvala až do poloviny 19. století, kdy byla nahrazena správou státní.

Je potřeba podotknout, že obec Mnetěš je od svého počátku spojována s horou Říp – dnes národní kulturní památkou. V celé historii byla vždy darována, předávána, věnována či prodávána a kupována s tímto monumentem polabské krajiny. Vzhledem k tomu, že tomuto objektu je v knize věnována samostatná strana, neuvádíme u obce Mnetěš bližší údaje o Řípu ani o stavbách na jeho vrcholu postavených.

1. Základní škola z roku 1923.

V Mnetěši se vyučuje od roku 1915. V obci byla zřízena dvoutřídní expozitura. K výuce byly najaty a opraveny místnosti hostince „U Justů“ a u Michálků na sýpce. Prvními učiteli byli Jan Tyll a Vilém Zink. Způsob výuky se jevil jako nedostačující, a proto místní školní rada v roce 1922 rozhodla postavit školu novou se dvěma třídami a bytem pro učitele. Práce byly započaty výkopy 2. května 1923 a již v září byl zahájen nový školní rok v této škole. Na jaře příštího roku byla založena školní zahrada. Prvním ředitelem byl Antonín Voves, který zde působil 18 let.

2. Památný strom – dub – byl vysazen 11. října 1924 na počest pětistého výročí úmrtí Jana Žižky. Sazenice stromku byla přinesena dětmi z lesa pana Lobkowicze. Samy ji zasadily a i v dalším období o strom pečovaly.

3. Památník obětem světových válek. Pomník byl odhalen 22. srpna 1926 a střední deska obsahovala kromě jmen 16 obětí první světové vílky i reliéf T. G. Masaryka. Po roce 1945 byla nahrazena deskou s uctěním památky obětí obou světových konfliktů.

4. Památný strom – lípa před školou. Původně byly na tomto místě před školou v roce 1930 vysázeny dvě lípy na paměť 80. narozenin prvního presidenta ČSR T. G. Masaryka. Dnes, bohužel, stojí jen jedna.

5. Studánka s pitnou vodou na úpatí Řípu. Studánku zbudovali v roce 1990 členové trampské osady praotce Čecha. Voda je pravidelně odborně zkoušena a chodí si pro ni nejen lidé z Mnetěše, ale i ze širokého okolí.

6. Trampská Osada praotce Čecha. Byla založena v roce 1990 a zakládající oheň vzplál na nově vybudovaném „potlachovišti“ pod úpatím Řípu 19. května téhož roku. A prvním počinem bylo zbudování a zprovoznění studánky.

7. Bývalý lobkowiczký statek. Dnes má jiného vlastníka a prošel většími opravami.

K tomuto místu se vztahuje i jedna zajímavost. V roce 1483 zde sídlil Aleš z Kožojed a jeho syn Dalibor. Ten od otce obdržel tvrz v Mnetěši, avšak oproti listině si přivlastnil i další majetek (koně, krávy, obilí aj.). Soud přikázal Daliborovi všechno vrátit nebo se s otcem slušně dohodnout. Jedná se o onoho Dalibora, který byl uvězněn v pražské hradní věži nazvané po něm Daliborka. Příčinou věznění však byla skutečnost, že přijal do poddanství vzbouřené sedláky Adama z Drahonic a na Ploskovicích. A to tehdejší doba nedopouštěla a neodpouštěla a Dalibor byl v roce 1498 popraven.

8. Zbytky ovčína. Na místě domku č.p. 46 prý přenocoval praotec Čech se svou družinou před výstupem na Říp. V současné době zbyly z mnetěšského ovčína pouze obrysové základy se zbytky zdiva.

9. Nově otevřený hostinec „Sv. Floriánek“.

10. Dětské hřiště v obci Mnetěš.