Počet obyvatel: 411
GPS lokalizace: 50° 22‘ 19.695“ N, 14° 16‘ 5.305“ E
Nadmořská výška: 220 m n. m.

Stručná historie obce

Vražkova, ležící na potoku Čepel, patří k nejstarším slovansky osídleným obcím na území Čech, o čemž svědčí archeologické nálezy z minulých let. První písemné zmínky o této podřipské vsi se datují polovinou 12. století a jsou obsahem konfi rmační listiny knížete Soběslava II., jejíž originál je uložen v archivu vyšehradské kapituly. Nejstarší známí majitelé obce pocházeli z rodu Vršovců – ponejvíce jsou zmiňováni Jarohněv (držel Mnetěš) a Nemoj, který vlastnil Vražkov. Koncem 12. století patřila větší jižní část obce premonstrátskému klášteru v Doksanech a po zrušení kláštera dalším majitelům této obce až do roku 1848, kdy byla zrušena vrchnostenská správa. Menší díl, severní s tvrzí, vlastnili vladykové z Vražkova, posléze ze Žerčic, z Klenče či Valkounové z Adlaru. Další vývoj obce negativně ovlivnila třicetiletá válka. Vražkov byl v roce 1631 saskými vojsky vypálen a zpustošen a jeho poválečné osídlování začalo až v roce 1652. Adlarští věnovali tenkrát obec dominikánskému klášteru u kostela sv.Maří Magdaleny na Malé Straně, od nějž se pak dostal prodejem do vlastnictví Václava Eusebia z Lobkowicz a trvale přináležel k roudnickému panství až do ukončení vrchnostenské a nastolení státní správy v polovině 19. století.

Rozdělení obce mezi více vlastníků, kdy každá část Vražkova, severní i jižní, měla svého starostu, sebou neslo i řadu negativ. Mezi nejzávažnější patřila i řevnivost mezi obyvateli, ponejvíce při neúrodách v některých letech (1772, 1781). Aby si Vražkovští při neúrodách pomohli, začali v roce 1782 pálit vápno pro stavbu právě budovaného Terezína. Po zrušení roboty se rozšířilo pěstování cukrovky, došlo k významnému posílení velkých statků a tím i využívání strojní techniky a rozšiřování výroby.

Přínosem pro obec bylo vybudování železniční trati z Roudnice do Zlonic na přelomu 19. a 20. století, která navazovala na trať Praha – Děčín. Druhým technickým přínosným krokem byla elektrifi kace obce v roce 1926. V období první republiky zaznamenal Vražkov značný rozvoj. Také společenský život byl na značném vzestupu (divadelní kroužek, dobrovolní hasiči, dělnická tělovýchovná jednota).

1. Cesta k Řípu nám jej po celou dobu představuje jako dominantu. Turistická trasa Klubu českých turistů z Vražkova k této národní kulturní památce je značena žlutě a dovede nás přes kamenitou stráň a pražskou vyhlídku na vrcholek. Na úpatí však můžeme zabočit na červenou značku, která označuje okružní trasu s naučnou stezkou okolo Řípu.

2. Barokní kaplička na návsi postavená v roce 1763 místním občanem J. Kratochvílem. Ten ji po ukončení stavby věnoval Vražkovu. Kaplička slouží zároveň jako památník obětem válek. Uvnitř je umístěna deska s jmény místních obyvatel padlých v 1. světové válce a obětem 2. světové války je věnována malá tabulka nad vchodem do kapličky pořízená Sportovním klubem Vražkova v roce 1946.

3. Kříž z roku 1846 na návsi. Vedle něj byla ve 20. letech minulého století přistavěna zvonička.

4. Na místě, kde stojí dnes Škodův statek, stávala gotická tvrz. Ta byla za třicetileté války zcela zničena a již nikdy nebyla obnovena. Zbytky jejího zdiva jsou zachovány ve sklepích této budovy.

Realizací zákona o pozemkové reformě po roce 1925 bylo vyčleněno dosti půdy jako tzv. „zbytkové statky“. Jedním z nich byl i bývalý „panský dvůr“. Půda byla přidělena drobným uchazečům. Pozemky mezi potokem Čepel a nádražím byly tehdy určeny pro stavbu rodinných domků v části obce nazývané poté „Čtrnáctka“ (jelikož byly postaveny na čtrnácti dílech pozemků).

5. Budova obecního úřadu ve Vražkově v č. p. 2 – bývalý statek „U Pecharů“.

6. Fragment budovy zastávky je připomínkou na zavedení železnice na přelomu předminulého a minulého století. Trať Roudnice n. L. – Zlonice je i nadále provozována.

7. Vrch Vínek (244 m) se vypíná nad železnicí vedle cesty do Straškova. Není ničím nápadný, až na pověst, která se k němu vztahuje.

Napravo od silnice na Straškov se zdvihá malý vrch Vínek, někdy též nazývaný Čertův vrch. Vznikl prý prací ďáblů, kteří soutěžili s Pannou Marií o to, kdo z nich postaví vyšší kopec.Panna Maria nosila hlínu pro svůj kopec – Říp – v klíně, čerti vozili písek na svůj vrch na kolečkách. Kdo soutěž vyhrál je na první pohled viditelné. Podle Václava Krolmuse, kněze a nestora českých archeologů, je tato pověst, stejně jako jí podobné, dávným svědectvím sváru mezi ustupujícím pohanstvím a vítězícím křesťanstvím.

8. Nová autobusová zastávka na vražkovské návsi stojí v malém parčíku poblíž křížku se zvoničkou.