Počet obyvatel: 460
GPS lokalizace: 50° 22‘ 23.973“ N, 14° 13‘ 6.833“ E
Nadmořská výška: 220 m n. m.

Stručná historie obce

Obec Račiněves, v minulosti často uváděná jako Račíněves, byla podle některých pramenů založena již ve druhé polovině 10. století a patřila vladykovi Račínovi, podle něhož nese prý i svůj název. Jiná varianta o původním názvu Račiněvsi se vztahuje k výskytu raků v blízkých vodách. První doložitelná písemná zmínka o obci je z roku 1262, kdy se jako její držitelé uvádí Zdata z Račiněvsi a později Přebor a Drslav. V průběhu let se majitelé střídali dosti často. Přes církevní (klášter u sv. Tomáše, dominikánský řád) a světské (z Chlumu, z Adlaru aj.) se na konci 17. století dostává prodejem do majetku Lobkowiczů.

Obec postihovaly často i různé pohromy. V podstatě celá byla vypálena v roce 1631, v průběhu třicetileté války; mj. byla tehdy zničena i gotická kamenná tvrz dokladovaná již ve 14. století. Opětovné drancování postihlo obec v roce 1756 (pruská vojska). Následovaly povodně, přívaly sněhu, neúroda. V 30. letech 19. století postihly obec dvě vlny epidemie cholery. To vše vedlo k tomu,že dvůr i ves byly zanedbány a pustly.

V polovině 19. století byla v obci vytvořena státní správa. V obci má původ i rodina slavného malíře Oskara Kokoschky (narodil se zde jeho děd) a žila zde i akademická malířka Ema Blažková.

1. Celkový pohled na obec Račiněves s nepřehlédnutelnou a nezaměnitelnou věží kostela sv. Havla.

2. Kostel sv. Havla. Původně raně gotický kostelík vystavěný patrně ve 13. století je poprvé dokladován na přelomu 60. a 70. let 14. století. Dnešní podoba pochází z úprav v 15. století. V roce 1870 byla položena nová dlažba, přistavěna předsíň a zejména dominantní věž. Další zásah znamenaly opravy v sedmdesátých letech 20. století, kdy byla břidlicová střecha nahrazena plechem a věžička sanktusníku nebyla obnovena v původním cibulovém tvaru. Poslední oprava probíhala od roku 1991 a byla částečně fi nancována sbírkou. Při kostele je zachován náhrobník jednoho z majitelů vsi Bohuslava Valkouna z Adleru.

3. Boží muka za obcí při cestě do Přestavlk. Poničený podstavec, bez výplní v hlavě dříku, nese zbytky kovového křížku.

4. Další Boží muka stojí v obci.

5. Místo, kde stávala gotická tvrz. Ta byla původně dřevěná, teprve koncem 14. století se uvádí již jako kamenná. Byla obehnána vysokou zdí opatřenou věží s branou, střílnami a padacím mostem.

V průběhu 16. století ztratila tvrz na významu a přestala plnit roli panského sídla a byla přeměněna na hospodářské budovy. Postupně dále chátrala a po vpádu Sasů na roudnické panství v roce 1631 byly její zbytky společně s obcí vypáleny. Tvrz zcela zanikla a v podstatě nic se z ní nedochovalo. Pouze v okolí jejího původního místa se nalézají pod prostranstvím dvora rozsáhlá sklepení a zbytky podzemní chodby. Tvrz stávala poblíž kostela sv. Havla (v pozadí vystupuje jeho věž), patrně místech dnešního domu č.p. 61 v hospodářském objektu.

6. Pomník obětem válek stojící před budovou domu s pečovatelskou službou (bývalá škola) .Byl odhalen v roce 1921 na památku 31 občanů padlých v 1. světové válce. K oslavám vzniku samostatného Československa konaným 28. října 1946 byl pomník opraven a doplněn o jména osob, které položili své životy ve válce druhé. O památník je stále pietně pečováno.

7. Budova Sokolovny byla slavnostně otevřena 7. července 1935. Celou jednu třetinu nákladů pokryla sbírka mezi občany, kteří pomáhali i svými vlastními silami či poskytnutím povozů. V sedmdesátých letech 20. století byla budova přestavěna a opravena, dodejme jen, že opět za pomoci členů a přátel Sokola.

Jednota Sokola byla v obci založena po roce 1883. Bylo to období, kdy Račiněves prožívala příznivý rozmach. V roce 1847 byla založena Obecní škola, konec 40. let 19. století přinesl i vlastní samosprávu po skončení vrchnostenské. V roce 1883 byl založen sbor dobrovolných hasičů, následovala Kampelička, uváděný Sokol, četnická stanice a později na počátku století dvacátého poštovní úřad s brzkým zapojením telefonu a telegrafu.

8. Dětské hřiště umístěné před školkou. V pozadí je zeď hospodářského dvora, kde stávala račiněvská tvrz. Prostředky nutné pro zbudování tohoto „dětského ráje“ poskytly obec Račiněves a Svazek obcí Podřipsko.

9. Koňský ranč je jistě lákavou nabídkou poskytovanou v obci. Je budován od roku 1995 a má dnes rozlohu 4 ha. Kromě 15 ustájených koní, sloužících k výuce jízdy a hipoturistice, je část ranče vyhrazena chovu pštrosů, koz domácích, búrských a holandských. Pecharův ranč je součástí koňské cesty a je zde její záchytné stanoviště. Konají se tu Koňské burzy, Hubertovy jízdy apod.