Procházíme-li dnes krajinou za roudnickým mostem až k úštěckému hrádku, zbudovanému kdysi roudnickými biskupy a hledáme stopy kdysi českého osídlení kraje, zdá se, že jich zde není. Všude vládne stavební způsob severních Čech, Litoměřicka a Českolipska, tak odlišný od rázu podřipských sídel a osad. Jsou zde však přece a třebaže jich není mnoho na počet, váží svou uměleckou hodnotu, neboť jde o památky monumentální architektury. Jednou z nejvýznamnějších je kostel ve Vetlé.

…opisem z Kulturního měsíčníku GVU v Roudnici nad Labem (10/1970) jsme se textem prof. ing. arch. J. Sokola přenesli na pravý břeh Labe na úpatí hory Sovice.

Přenesme se do slavné doby naší historie do 14. století, kdy Karel IV. a jeho syn Václav IV. budují Karlův most, chrám sv. Víta v Praze, či Karlštejn a jejich biskupové a arcibiskupové velkolepě přestavují své letní sídlo Roudnici nad Labem. Všichni společně se podílejí na vzniku tzv. krásného slohu, což byla česká odnož gotiky pěstovaná v Čechách za vlády Václava IV.

Tak jako Roudnická madona je skvostným zástupcem krásného slohu v malířství, tak je vetelský kostelík jedním z nejtypičtějších představitelů krásného slohu v architektuře.

Kostel byl postaven na románských základech a dodnes jsou v jeho zdech patrné části pocházející ze 12. století. Nejstarší částí kostela je věž a jižní stěna lodi.

Věž je původní románská v rozích vystavěná z pískovcových nárožníků a po stranách vyzděná opukovými kvádříky. Její původní výška byla poloviční proti dnešní zmodernizované podobě, síla stěn zůstává 1 m po celém obvodu a rozměry jsou 3,6 x 3,6 m. Věž stojí v západní části kostela.

Loď je složena z 5 oddělení křížové klenby, jejíž hlavní oporou je středový sloup.

Soupis památek historických a uměleckých v království českém pro politický okres Roudnice nad Labem od Dr. Bohumila Matějky (Praha 1898) je odborným základem této kapitoly a dále uvádí doslova: Loď je 9,60 m dlouhá, 10,5 m široká a 10,55 m vysoká, hladké její zdi prolomeny čtyřmi barokními okny. Uprostřed vypíná se na krychlovém podvalu a patce kulatý , štíhlý sloup, 8,40 m vysoký, 0,50 m silný, tento jest hlavní oporou klenby, která se skládá v západní polovici ze dvou pravidelných křížových čtverců, ve východní polovici ze tří nepravidelných oddílů, prostřední pole jest trojhranné s třemi žebry, obě krajní lichoběžná se čtyřmi žebry. V každém z pěti oddělení klenbových nalézá se malý terčovitý svorník. Žebra hruškovitého průseku, sedí při stěnách ve výši 6,80 m na ozdobných konzolech jehlancovitých, prostřední zabíhají přímo na sloup. Vítězný oblouk na 6,00 m rozepnutý se vznáší téměř ke klenbě. Kněžiště 13,0 m dlouhé, 7,0 m široké a 10,2 m vysoké (síla zdí 0,7 m) má hladké stěny do tří stran osmihranu zavřené. Klenba skládající se ze dvou křížových obdélníků a šestipatrového závěru má žebra, svorníky a konzole téhož tvaru, jako klenba lodní jest poněkud nižší než tato (konzole ve výši 5,7 m). Vchod do sakristie uzavírají staré dveře prostě pobité plechem, mají jednoduchý gotický zámek…

Dnešní vstup je z jižní strany přes původní gotickou předsíň. Při vstupu procházíme postupně dvěma gotickými vstupními portály. Druhý portál z předsíňky do lodi kostela je na obr. 8.

Presbyterium, neboli kněžiště je místo odkud duchovní vede mši svatou. Původní oltář od Mistra Slavětínského oltáře je uložen v Národním muzeu v Praze, na fotografi i je náhradní oltář z doby baroka. Na obrázku vlevo je dobře vidět i cenná opuková kazatelna ze 16. století, která stojí na nízkém sloupu s patkou a na schodnici má tulipánovou kytici v plochém reliéfu.

Kostelík naplňuje hlavní myšlenky gotiky vrchovatě, neboť Váš pohled směřuje skutečně stále vzhůru a prostor je vzdušný a prosvětlený. Dosud nepřístupný kostel se chystá obec Vrbice ve spolupráci s biskupstvím Litoměřice otevřít návštěvníkům alespoň o víkendech. Pokud se tak stane, vězte, že můžete navštívit jednu z hlavních památek Podřipska.

1. Obraz Madona roudnická vznikl pravděpodobně přímo pro klášter Augustiniánů v Roudnici nad Labem. Mistr Třeboňského oltáře, autor obrazu, vytvořil dílo, které bylo už v době svého vzniku (1385- 1390) vysoko oceňováno. Arcibiskup Jan z Jenštejna považoval madonu za hlavní příčinu své záchrany před morovou epidemií a často se k ní v modlitbách obracel. Dnes je Madona roudnická vystavena v dlouhodobé expozici Národní galerie v Praze v klášteře sv. Anežky České.

2. Vetelský kostelík je jedním z nejtypičtějších zástupců krásného slohu v architektuře.

3. Plánek základů kostela s černě vyznačenou nejstarší částí.

4. Pohled od jihu na nejstarší část kostela dnes.

5. Křížová klenba se středovým sloupem podpírají loď kostela.

6. Detail zaklenutí.

7. Patka štíhlého středového sloupu.

8. Původní gotický portál v předsíni.

9. Presbyterium (kněžiště) kostela.