Počet obyvatel: 348
GPS lokalizace: 50° 25‘ 28.21“ N, 14° 11‘ 24.468“ E
Nadmořská výška: 170 m n. m.

Stručná historie obce

Až do roku 1144, kdy byl založen doksanský klášter, patřil region českým knížatům. Poté však Vladislav II. věnoval část obce řádu v Doksanech, přičemž druhá část obce, zvaná Náprava, přecházela do rukou vladyckých rodin. Toto bylo vlastně stvrzeno i v darovací listině Přemysla Otakara II. z roku 1226, která je první doloženu písemnou zmínkou o obci. Samotný název Dušníků je odvozen právě z tohoto majetnického vztahu. „Dušníci“ byli poddaní na „zádušním“ (církevním) majetku.

Obec, nebo její část, patřila klášteru až do husitských válek. V té době si osady patřící církevní správě rozebírali okolní páni sami, nebo jim byly zastavovány panovníkem. Z významných rodů jmenujme alespoň Illburky vlastnící v té době blízké Charvatce. Přes další majitele se Dušníky vrátily po třicetileté válce zpět do rukou doksanského kláštera (1658), se kterým sledovaly i správní vývoj do ukončení patrimoniální správy v polovině 19. století.

1. Dům č.p. 2 – památkově chráněný objekt

2. Dům č.p. 3 – památkově chráněný objekt

K dominantám obce zcela jistě patřil i dům č.p. 1 – velkostatek, ve své době největší budova v obci – dokládaná ještě na pohlednicích z let 1914 - 1917, který bychom dnes nenalezli.

3. Kaplička postavená v roce 1813. Její stavba je spojena s obdobím napoleonských válek vletech 1804 – 1813, kdy na statku Novotných byl zřízen vojenský špitál a na přilehlém pozemku i hřbitov.

4. Budova mateřské školy. Bývalá obecní škola postavená v roce 1913 bohušovickým architektem Aloisem Šťastným. V témže roce byla škola také předána do užívání. Vpravo budovy pomníček obětem světových válek.

5. Pomník obětem 1. a 2. světové války. Centrální část připomíná čtyři občany padlé ve 2. světové válce,v levé části je použita deska se jmény 7 osob, které padly ve válce první. Pravé pole je věnováno poděkování ruským vojákům za osvobození v roce 1945.

Zajímavostí je, že na piedestalu, kde dnes stojí kamenná socha ruského vojáka, pózuje na fotografi i z roku 1949 živý voják jako čestná stráž, ale snad i jako model pro sochaře (je totiž v takřka stejném postoji jako kamenná socha dnešní).

6. Soukromé letiště nacházející se u stanice pohonných hmot ve směru na Nížebohy.

7. Pískovcová Boží muka s kovovým křížkem pocházejí z roku 1825 a jejich oprava proběhla téměř před sto lety – v roce 1920.

8. Kaplička na okraji obce.

TIP spolku Říp

Archeologický nález v Dušníkách

( autor J. Bukovský - uveřejněno ve Vlastivědném sborníku Podřipsko č.3 – 4 v roce 1926 )

V měsíci srpnu 1866 vyoral čeledín Václava Havlína na poli patřícím panskému dvoru č. 1 v Dušníkách bronzovou nádobu, která bez pokličky a beze všeho obložení stála v zemi. Nádoba ta je vysoká 10“ (palců), v otvoru 71/2“, na dně pak 7“ průměrná a má vprostřed výšku 9“ největšího objemu, dílem lesklou patinou pokryta, uvnitř pak a kolem otvoru postříbřena. Porouchána zvláště kolem otvoru, což se stalo pluhem. Lze poznati, že nádoba měla dvě ucha neb držadla a na dně tři nohy. Ucha se ztratila, nohy však byly, jak se podobá, o sobě nalezeny. Na dně vyryty jsou tři soustředné kruhy, na okraji pak několik pravidelných pruhů. Diviti se můžeme řemeslné práci při této nádobě. Plech bronzový je všude stejný, po místech spojení neb sletování ani stopy, kruhy na dně dělány jsou dílem soustružnickým, vnitřní vystříbření zcela dokonalé, vše projevuje ruku jistou, vycvičenou, ba mistrovskou.

Obsah nádoby je poněkud záhadný a není věc jistá, že bychom o něm došli dokonalé vědomosti, ač bedlivého zkoumání se jistě dostávalo. Pravda je, že v nádobě byly tyto věci:

meč železný, ohnutím vícekrát složený; dokud byl rovný byl 27 – 30“, jílec byl dlouhý přes 6“, zbyl však z něj jenom železný, s čepelí související díl beze všech okras; meč je skoro 21/2“ široký, však rzí silně zhlodaný.

Železný hrot oštěpu, též ohnutím složený, původně asi 9“ dlouhý.

Železný hrot jiné podoby, na konci zahnutý 5“ dlouhý.

Kus železa podoby nože neb dýky s malým hřebíčkem 3“ dlouhý.

Kus válcovitého železa.

3 kousky plochého železa, snad pocházejí ze štítu.

Mnoho kousků rozlitého bronzu, mini nimiž bronzová kulička, železným drátem proniknutá.

Kousky bronzového plechu, zvláště proužek dle délky ohnutý. Kromě toho byly v nádobě: věci stříbrné, prsten z dukátového zlata, 51/2 dukátu těžký, hrubého díla; je skorem 1/4“ tlustý a přes 1“ průměrný; je zcela uzavřený, hladký a jednoduchý.

Něco zpráchnivělých kostiček.

Nádoba i s nožkou a s částí rozlitého kovu byla dána pro České muzeum. Železné věci s popisem naleziště poslány tamtéž.