Bechlín Počet obyvatel: 1226 (s místními částmi Předonín a Benzínov)
GPS lokalizace: 50° 24‘ 58.058“ N, 14° 20‘ 26.511“ E
Nadmořská výška: 209 m n. m. Stručná historie obce Bechlín Z archeologických nálezů je zřejmé, že obec existovala již v době osídlování Čech slovanskými kmeny. I název Bechlín lze odvodit od staroslovanského jména „Bech, Bechel“ a přípony – in. Původní název mohl znít „Bechelin dvuor“, tedy Bechlův dvůr. Někdy používané odvození od starohornoněmeckého „bächlin, bächlein“ (potůček) se nepotvrdilo. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1295. Obec byla v podstatě od konce 13. století až do vzniku republiky v roce 1918 rozdělena na tři části, které často vlastnili různí majitelé. Po prvních z nich – Oldřichovi z Bechlína, Bycenovi z Cítova a Zachařovi ze Řisut – se zde vystřídala řada šlechtických rodů: Trčkové z Lípy, Lobkowiczové, Hartigové či Defours-Walderode. Obec je místem zajímavých památek ať již sakrálních nebo světských.  1. Kostel sv. Václava. Původně gotická stavba ze 14. století byla již v roce 1352 písemně připomínána.Základy zvonice sahají až do století dvanáctého. Kostel byl postaven na základech románské budovy, z níž se dochovaly jen základy v místě, kde dnes stojí zvonice. Později na konci 14. století bylo přistavěno presbyterium a po požáru 5. dubna 1663 (některé údaje však hovoří i o roku 1697) byl celý kostel barokně obnoven (1786) a přistavěna k němu postranní kaple. Kostel byl od roku 1622 fi liální a v roce 1858 byl povýšen na farní. V době barokní úpravy byla k němu přistavena fara (1780 – 1782). V roce 1850 byly pro kostel zakoupeny varhany a v letech 1888 – 1890 byla provedena výměna oltáře a kazatelny. Poslední velká oprava celého objektu probíhala v letech 1992 – 1994 a po ukončení rekonstrukčních prací kostel znovu vysvětil pražský světící biskup František Lobkowicz.  2. Presbyterium kostela sv. Václava s kazatelnou.  3. Atraktivní zajímavostí kostela sv. Václava je zvonice s románskými základy. Celá byla po požáru roku 1663 renovována. Původně zvonice nesla tři zvony. Během 2. světové války byly však zvony „zrekvírovány“ a všechny, kromě nejstaršího zvonu z roku 1665 od pražského zvonaře Kryštofa Walthera, odvezeny do tzv. „třetí říše“. Tomuto osudu neunikl ani nejmenší z nich – sanktusník.  4. Kamenný pomník umístěny na okraji pole nad obcí u silnice ke Krabčicím a Rovnému je památkou na ukončení pozemkové reformy 13. září 1925. Nápis na kovové desce zní“: KDE STÁL ZASE STOJÍ SVOBODNÝ LID NA SVOBODNÉ PŮDĚ.  5. Vila Švagrovských. Pseudorenesanční objekt s hrázděným patrem postavený v letech 1874 – 1875 architektem Janem Zeyerem, švagrem Augusta Švagrovského, jenž byl mecenášem umění zejména v Roudnici n. L. Na konci 19. století se zde scházeli takové významné osobnosti českého kulturního a společenského života jako Jaroslav Vrchlický, František Brožík, houslista František Ondříček, cestovatel Emil Holub, malíř Antonín Chittusim a jeho žačka Zdena Braunerová. Zejména rád sem zavítával Jan Neruda, který zde napsal svou sbírku básní „Písně kosmické“. Do rodiny patřili např. fi lmový režisér Mac Frič, cestovatel Alberto Vojtěch Frič či zoolog a universitní profesor František Vejdovský. V roce 1948 poslední majitelka, Josefi na Vejdovská o majetek přišla, ale po roce 1989 jej opět její rodina získala do vlastnictví. Bohužel je dnes objekt, kde v 70. letech vzniklo muzeum Jana Nerudy a Písní kosmických, v téměř zdevastovaném stavu.  6. Bývalá obecní škola v Bechlíně, dnes sídlo obecního úřadu.  7. Škola Jana Nerudy. Bechlínská škola je podle záznamů jednou z nejstarších škol v regionu podřipsko. Vyučovat se zde začalo v roce 1789 a to na místní faře. V roce 1794 byla již postavena řádná školní budova, která byla zbořena v roce 1865 a postavena nová (nyní sídlo obecního úřadu) sloužící svému účelu do roku 1927. Zbrusu nová škola na vedlejším pozemku plní své poslání dodnes. Původně nesla jméno prvního ministra školství po vzniku republiky v roce 1918 Gustava Habrmana, později byla pojmenována po českém spisovateli Janu Nerudovi.  8. Památník padlým v 1. světové válce na místním hřbitově v Bechlíně.  9. Lípa svobody, zasazená k výročí ukončení 2. světové války a osvobození ČSR, stojí na bechlínské návsi.  10. Památník 22 obětem 1. světové války na návsi v Předoníně byl odhalen 22. června 1924.  11. Předonínský lesní sportovní areál s fotbalovým a beachovým hřištěm leží při silnici z Bechlína do Předonína a umožňuje pestré vyžití občanům místním i z okolí. Kromě sportovních klání zde probíhají populární soutěže dobrovolných hasičských sborů, veselice pro děti i dospělé nebo malý rockový festival „Předáč“.  12. Sváteční podřipský kroj. Předonín – místní část obce Bechlín Počet obyvatel: 209
GPS lokalizace: 50° 26‘ 19.819“ N, 14° 19‘ 54.299“ E
Nadmořská výška: 250 m n. m. Stručná historie obce První zmínky o této malé obci pocházejí již ze 13. století. Již z těchto záznamů lze zjistit , že vždy přináležela k bechlínskému majetku. Tehdy provdal jeden z majitelů části Bechlína svoji dceru Bycenovi z Cítova a jako věno obdržela i díl nazývaný „Przednin“. Lze odvozovat tedy i původ jména obce od tohoto pojmu „přední, před ním“. Jiný názor tvrdí, že ves získala svůj název příponou -ín k vlastnímu jménu Předoňa a znamená tedy „Předoňův dvůr“. Z Předonína je malý kousek k veslařskému kanálu v Račicích, kde jsou pořádány významné sportovní podniky republikového i mezinárodního významu.
|
